Po stopách šlechtických rodů
Každoročně se mohou návštěvníci vybraných objektů ve správě Národního památkového ústavu seznamovat prostřednictvím projektu Po stopách šlechtických rodů se životem šlechty na českých a moravských panských sídlech. Jeho cílem je přibližovat veřejnosti historický odkaz šlechtických rodů českých zemí a podporovat vědu a výzkum v této oblasti kulturního dědictví. Projekt kontinuálně probíhá od roku 2011. Nejedná se o izolované aktivity Národního památkového ústavu, protože se k projektu připojují jak další paměťové a akademické instituce, tak i obecní samosprávy či podnikatelé.
Následující rozcestník vás nasměruje na projekt, která vás zajímá. Stačí kliknout na vybranou možnost.
Rok pánů z Kunštátu a Poděbrad, 2014
Velká hradozámecká inventura, 2015
Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, 2018
Gallasové a Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech, 2019
Valdštejnové – lvi ve službách císařů, 2020
Šlechtické slavnosti a zábavy, 2022
Harrachové – vznešenost zavazuje, 2023
Rožmberský rok, 2011
Projekt vznikl v roce 2011 u příležitosti čtyřstého výročí vymření rodu Rožmberků. Rožmberský rok kromě jiných aktivit motivoval veřejnost k poznávání domácích i zahraničních lokalit spjatých s rožmberským dědictvím, zejména někdejších rožmberských rezidencí ve správě NPÚ – hradů a zámků Český Krumlov, Třeboň, Kratochvíle a dalších. Hlavní aktivitou se stala výstava Rožmberkové – rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, která v prostorách Valdštejnské jízdárny v Praze poprvé v historii představila reprezentativní soubor rožmberských artefaktů z veřejných i privátních sbírek.
Pernštejnský rok, 2012
Rok 2012 se nesl v duchu odkazu rodu Pernštejnů. Zahájení proběhlo v Lobkovickém paláci v Praze u příležitosti 425. výročí svatby Polyxeny z Pernštejna a Viléma z Rožmberka. Projekt reprezentovala výstava Pernštejnové a jejich doba v pražském Salmovském paláci a v regionech se uskutečnilo více než sto akcí s pernštejnskou tematikou.
Rok francouzské kultury, 2013
Rok 2013 nebyl zaměřen pouze na jeden významný rod, ale v duchu svého názvu Rok francouzské kultury se věnoval českým a moravským šlechtickým rodům původem z Francie. Projekt byl zahájen v prostorách Buquoyského paláce v Praze, v němž sídlí velvyslanectví Francouzské republiky. Hlavní aktivity probíhaly na hradech a zámcích v Sychrově, Hrubém Rohozci, Rožmberku, Nových Hradech a Boskovicích a vyvrcholením celoročního programu se stala výstava Francouzské umění ze šlechtických sbírek, pořádaná v Císařské konírně Pražského hradu.
Rok pánů z Kunštátu a Poděbrad, 2014
V roce 2014 projekt připomněl rod, který dal českému království jednoho z panovníků. Rok pánů z Kunštátu a Poděbrad byl zahájen v pražském Nostickém paláci, sídle Ministerstva kultury ČR, a hlavním centrem dění se stal zámek Kunštát, kde vzniklo nové návštěvnické centrum a byla zpřístupněna expozice nazvaná V erbu tří pruhů – Páni z Kunštátu a jejich hrad. Následně byla na hradě Pernštejn zahájena výstava Dlouhá cesta za krásou, představující kulturní ohlasy evropských diplomatických misí krále Jiřího z Poděbrad. Další aktivity projektu probíhaly především na zámcích Lysice, Poděbrady, v domě pánů z Kunštátu v Brně a na dalších místech.
Velká hradozámecká inventura, 2015
Místo konkrétních šlechtických rodů se v tomto roce projekt zaměřil na šlechtická sídla a jejich vývoj v průběhu staletí. Rok zahájila výstava Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu. Během tří měsíců ji navštívilo 80 000 návštěvníků a stala se nejúspěšnější výstavou v ČR roku 2015. Na hradech a zámcích Bečov nad Teplou, Raduň, Hradec nad Moravicí, Mníšek pod Brdy, Benešov nad Ploučnicí, Nebílovy, Kunštát, Dačice a dalších probíhaly menší panelové výstavy a projekt uzavřela vědecká konference s názvem Hrady a zámky Národního památkového ústavu na přelomu století – reflexe a perspektivy, uspořádaná v Hospitálu Kuks.
Lucemburský rok, 2016
Lucemburský rok se uskutečnil v roce 2016 u příležitosti sedmistého výročí narození císaře Karla IV. Začal symbolicky na Karlštejně výstavou Karlštejnský poklad a kultura dvorského prostředí Karla IV., prezentující vzácné předměty denní potřeby, nalezené v 19. století při stavebních úpravách hradu. Následovaly dvě další expozice – Lev a orlice, připomínající moravské Lucemburky na královském hradě Veveří, a Následovníci svatého Jiří na zámku v Jindřichově Hradci, sledující pronikání vlivu lucemburského dvora do prostředí nejvyšší zemské aristokracie. Související kulturní akce připravilo téměř třicet hradů, zámků a klášterů, v jejichž historii zanechala lucemburská éra nesmazatelné stopy.
Rok renesanční šlechty, 2017
Rok renesanční šlechty zahájila v roce 2017 výstava na Pražském hradě s názvem Mars a Venuše, na níž byla představena klíčová umělecká díla z časů císaře Rudolfa II. ze sbírek hradů a zámků ve správě NPÚ. Vedle řady dalších aktivit na renesančních zámcích NPÚ následovaly výstavy Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský na zámku Březnice a nová expozice s názvem Moravský aristokrat v labyrintu světa v Bučovicích. Projekt zakončila výstava Podoby a příběhy v pražském Šternberském paláci, představující renesanční portréty a osobní předměty nejvyšší české a moravské šlechty.
Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, 2018
Tématu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii patřil rok 2018, kdy se projekt stal oficiální součástí Evropského roku kulturního dědictví. Zahájení proběhlo v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničí ČR. Hlavní aktivitou projektu se stala nová expozice na zámku Jindřichův Hradec s názvem Dokonalý diplomat. Černínové – vyslanci, cestovatelé a sběratelé. Součástí mezinárodně koncipovaného projektu byla odborná kolokvia a panelové výstavy v Bruselu, Osnabrücku, Římě, Vatikánu, Florencii, Madridu, Vídni a Tokiu prezentující diplomatické aktivity šlechty českých zemí v širším světovém měřítku. Cílem těchto aktivit byla zejména prezentace mezinárodního významu českého kulturního dědictví a rozvíjení mezinárodních kontaktů v oblasti péče o kulturní dědictví.
Gallasové a Clam-Gallasové: Noblesa severních Čech, 2019
Projekt probíhal u příležitosti výročí 300 let od úmrtí nejvýznamnějšího člena rodu Gallasů, hraběte Jana Václava, významného diplomata, který svou kariéru zakončil v pozici neapolského místokrále. Celé téma komplexně shrnula výstava Spravedlnost bez bázně: Gallasové a Clam-Gallasové v Čechách v Oblastní galerii v Liberci.
Valdštejnové – lvi ve službách císařů, 2020
Projekt se soustředil zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ bohatého kulturního dědictví. Centrem projektu se stal zámek Duchcov, kde vznikla nová valdštejnská interiérová instalace. Valdštejnské dědictví propagovala také putovní panelová výstava na půdě Senátu Parlamentu ČR a Národního památkového ústavu, stejně jako série odborných přednášek o architektuře, malířství, válečném umění nebo hospodářství doby Valdštejnů.
Rok osvícenské šlechty, 2021
Rok osvícenské šlechty si kladl za cíl připomenout roli šlechty v éře osvícenství, přinášející od poloviny 18. století do habsburské monarchie myšlenky svobody a kritického myšlení. Hlavním výstupem projektu se stala nová interaktivní expozice Cesty do krajin ticha – Moravské aristokratické zahrady v časech osvícenství na hradě Pernštejně. Důležitý ideový přesah do současné doby a vzrušené reakce přinesla putovní panelová výstava s názvem Vzpomínky na černobílý svět: Afričané v habsburské monarchii.
Šlechtické slavnosti a zábavy, 2022
Jednalo se o hledání odpovědí na otázku, jak se dříve šlechta bavila a jaký smysl a význam měly šlechtické festivity. Vizuálně i obsahově atraktivní téma shrnula výstava Šlechtické slavnosti a zábavy v nově vybudované galerii zámku Český Krumlov s bohatým doprovodným programem pro děti i dospělé. Druhou hlavní aktivitou se stala nová výstava a interiérová instalace Děti ze zlaté kolébky v nově restaurovaných prostorách zámku Červené Poříčí.
Harrachové – vznešenost zavazuje, 2023
Téma reaguje na významná rodová výročí: 400 let od nástupu Arnošta Vojtěcha z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec, 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna a 70 let od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic veřejnosti. Hlavními aktivitami tohoto ročníku jsou rehabilitace části hostinských pokojů zámku Hrádek u Nechanic, obnova kaple zámku Janovice u Rýmařova a putovní panelová výstava Zahrady a zahradníci rodu Harrachů.
Hradozámecká noc
Od roku 2012 se tematicky propojuje s projektem Po stopách šlechtických rodů i Hradozámecká noc, což je každoroční akce pořádaná Národním památkovým ústavem již od roku 2010. Představuje vrchol návštěvnické sezony na památkách. Koná se tradičně v letních měsících a jejím cílem je představit památky doslova v jiném světle – v netradiční době a se speciálním programem a prohlídkami. První Hradozámecká noc se uskutečnila ze 4. na 5. 9. 2010 na Státním zámku Hořovice. Na čtyřech scénách zde probíhala taneční, divadelní a především hudební představení. Mezi hlavní hostitelské objekty této události patřily např. státná zámky Náměšť nad Oslavou, Kynžvart, Mnichovo Hradiště státní hrad Grabštejn nebo státní hrad a zámek Český Krumlov. V roce 2023 byl na konci léta hlavním centrem Hradozámecké noci státní zámek Hrádek u Nechanic.
