Konírna českokrumlovského zámku bude sloužit studentům
V areálu zámku v Českém Krumlově bylo ve čtvrtek 24. listopadu za přítomnosti generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové slavnostně otevřeno centrum studijních pobytů, které bude sloužit účastníkům vzdělávacích pobytů z tuzemských i zahraničních univerzit. „Tematicky se studijní centrum zaměří nejen na problematiku správy, obnovy a rozvoje památky UNESCO, ale také na otázky z oblasti kultury a venkova v Čechách a střední Evropě,“ přibližuje kastelán hradu a zámku Český Krumlov Pavel Slavko.
V prostorách dvou monumentálních sloupových síní v přízemí vznikly přednáškové sály, místnosti v patře budou zčásti využívány jako učebny a zčásti budou společně s podkrovím sloužit k ubytování. „Cílem projektu byla nejen stavební a památková obnova dlouho nevyužívaného a historicky zajímavého objektu bývalé konírny na prvním zámeckém nádvoří, ale zároveň snaha jej atraktivně a funkčně rehabilitovat pro zcela nové využití – pro poznání, bádání a studium,“ vysvětluje ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích Petr Pavelec.
Budova bývalých koníren sloužila svému původnímu účelu do roku 1938. Tehdy byla přestavěna pro kancelářské účely a v přízemí vznikly sloupová a pilířová síň. V budově pak po sobě sídlily NSDAP a následně Sbor národní bezpečnosti. Krátce po roce 1989 vznikla ve sloupové síni výstavní galerie, avšak zbývající kapacita budovy zůstala nevyužita a chátrala.
Stavba Centra studijních pobytů, které mohlo vzniknout díky podpoře z finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru, si vyžádala komplexní úpravy interiéru i exteriéru. „Během stavebních prací byly objeveny a následně zakonzervovány nástěnné malby připomínající působení NSDAP a SNB v této budově,“ popsal Josef Masaryk, vedoucí odboru správy a prezentace kulturního majetku územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích.
Národní památkový ústav během posledních šesti let úspěšně zrealizoval na českokrumlovském zámku již druhý projekt financovaný z EHP fondů. Celkové náklady na rekonstrukci konírny, které dosáhly výše 37 570 740 korun, byly z 68 procent hrazeny ze získaného grantu a z 32 procent z finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu. Na realizaci projektu se partnersky podílí osm subjektů, mezi nimiž nechybí české ani zahraniční univerzity z Norska či Kanady.
