V prvním čtvrtletí roku 2023 se Ústřední seznam kulturních památek České republiky rozrostl mj. o dva objekty v Pardubickém kraji, které byly Ministerstvem kultury ČR prohlášeny za kulturní památku.
První z nich je vodojem s pavilonem v České Třebové, který je umístěn při úpatí Robova kopce na okraji sadů Javorka, pod Kozlovským kopcem, u rozsáhlého prameniště. Architektura pavilonu z počátku 20. století je obdobou dvou vodárenských pavilonů v nedalekém areálu Vodárenské společnosti, které jsou také památkami. Pavilon byl postaven pravděpodobně současně s pavilonem Vrbovka, jako reakce na jeho architekturu a je nutno zdůraznit, že podzemní stavba zůstala zachována v autentickém stavu, včetně přívodního a odpadního potrubí. Architektonické řešení nadzemního pavilonu je rovněž původní, vyjma atypického dobového zasklení. „Vodojem s pavilonem je příkladem originální technické stavby vodojemu s rozlehlými podzemními sály, doplněné nadzemním vstupním pavilonem ve stylu nastupující moderny s dozvuky secesního tvarosloví. Odkazuje ke stavebním aktivitám města a jeho spolupráci s předními architekty své doby, navíc odkazuje k rozvoji železnic, neboť stavba sloužila původně k zásobování železničních staveb. Přeneseně lze tedy říci, že byla svědkem doby, kdy se z České Třebové díky novému železničnímu spojení stalo moderní město,“ uvedla PhDr. Zuzana Vlasáková, Ph. D. z pardubického pracoviště Národního památkového ústavu.
Druhou prohlášenou památkou se stal úsek silnice s inundačním mostem v Pardubicích. Jedná se o část bývalé císařské silnice vedoucí z Pardubic do Hradce Králové a zřízené v letech 1818–1826. Císařské silnice, které se staly základem moderní silniční sítě, byly stavěné a udržované podle patentu Marie Terezie z roku 1778. Ta pardubická byla vedena v náspu od bývalého Labského mostu do Cihelny, s kamenným inundačním mostem a lipovou alejí. Již předpis z roku 1762 zmiňoval, aby byly stavby silnic doprovázeny výsadbou stromořadí, povinnost výsadby kolem silnic pak obnovil zemský zákon z roku 1866. V roce 1889 byla také při silnici od labského mostu k Cihelně vysázena alej 120 lip. „Nutno zdůraznit, že silnice fixuje nejstarší a dlouho jediné komunikační spojení Pardubic přes Labe směrem na Opatovický klášter a Hradec Králové, předpokládané minimálně od 13. století v souvislosti s brodem a později labským mostem. Nynější podoba bývalé císařské silnice na vysokém náspu s inundačním mostem navíc jakožto technická památka z prvé třetiny 19. století dokládá pokročilé technické řešení problémů spojených se záplavami, zejména v dobách před regulací Labe,“ doplnila Vlasáková.
