Výstava Obrazy života našeho kraje
Výstava s podtitulem Dny všední a sváteční aneb Tradice a obyčeje našich předků zobrazuje uvedené na fotografiích Romana Poláška.
Ve výstavní místnosti se nacházejí fotografie zaměřené na lidové tradice v chronologii roku od tzv. ondřejského věštění. V přednáškovém sále jsou vystaveny fotografie zobrazující řemesla a práce vykonávané během zemědělského roku.
Součástí expozice je také prezentace tradičního a obřadního pečiva. Oblast Lašska, na kterou se soustředí i kroje protagonistů scén na fotografiích, představuje i výběr historických součástí lidových oděvů, např. čepců, šátků, vest. Exponáty jsou zapůjčeny z etnografických muzejních sbírek Ostravského muzea, Muzea Novojičínska a Muzea Beskyd Frýdek-Místek.
Lidové tradice a obyčeje nám zprostředkovávají poselství našich předků, jejich úctu k přírodě, hlubokou víru a někdy i pověrčivost, život tvrdé práce i veselosti, se kterou prožívali dny svátků a zábav. Naši předkové žili v úzkém sepětí s přírodou. Znali koloběh ročních období a podle pohybu slunce a měsíce určovali správný čas orby, setí a sklizně. Zajištění úrody a prospívání dobytka bylo otázkou přežití, proto se snažili napomoci úspěchu magickými praktikami: od pověrečných zákazů, zaříkání, jež měla zahnat krupobití či přivolat déšť, přes ochranná kouzla po prastaré pohanské (starořímské, slovanské i keltské) obřady spojené s jarní rovnodenností a letním a zimním slunovratem, kterými si chtěli naklonit přírodní síly.
Po přijetí křesťanství určovaly náboženský život liturgické předpisy, které si lidé v rámci lidového zvykosloví přetvářeli po svém. Součástí bohoslužeb se tak stalo svěcení kočiček, svící nebo obilí pro setbu. Důležité mezníky zemědělského roku jako vyhánění na pastvu, jarní orbu nebo žně provázely mše a procesí. Mnohé předkřesťanské obyčeje se postupně prolnuly se svátky světců a světic. K oblíbeným společenským zvykům starého původu patřily obchůzky a koledování. Masky Barborek, Lucek, Mikuláše nebo Ambrože se sice nazývaly podle světců a světic, ale v hlubším významu zosobňovaly démony pohanské doby či duše předků, jež nás přicházejí napravit i odměnit.
Výstava je volně přístupná do 15. října od pondělí do pátku v 9 až 16 hodin.
Doprovodnou akcí vystoupení Folklórne skupiny Pantĺička s názvem ODKAZ MOJÍ BABIČKY dne 12. září v 16.30 hodin. Skupina zazpívá tradiční písně z Košickej Belej a předvede tradiční, ale zapomenuté zvyky a obyčeje.